Petra Drahošová

Můj příběh

Jsem jedinečná bytost, SEBE-vědomá žena, manželka, máma, císařovna, hospodyně, dcera a bohyně.

Skrze své příběhy a vhledy provázím ostatní ženy na jejich cestě ke spokojenosti, SEBE-vědomí a znovunalezení krásy být ŽENOU...

Mám obrovskou radost, že sama sebe již dokáži vnímat jako jedinečnou bytost, SEBE-vědomou ŽENU, mámu, manželku a bohyni...

Nacházím krásu ve své ženskosti a žiji tak spokojenější život než kdykoliv předtím. Uvědomila jsem si totiž, že být ženou je DAR.

VŽDY JSEM TO TAK ALE NEMĚLA...

V dětství jsem vypadala jako kluk a taky jsem si raději hrála s kluky než s holkami 🙂 Nijak zvlášť jsem se nezdobila a ani jsem nepreferovala sukýnky či šatičky. Coby pracující žena jsem byla ambiciózní perfekcionistka, což je spíše mužská energie.

Velký zlom však nastal porodem mého prvního dítěte. Ocitla jsem se najednou ve velmi hluboké krizi. Krizi svého ženství, svého JÁ...

Ten malý uzlíček mnou natolik otřásl, že jsem byla naprosto ztracena a nevěděla co dělat. Já, tehdy ještě perfekcionistka, jsem byla ztracená ve všech svých životních rolích... jako žena, máma, dcera, manželka a o bohyni už vůbec nemluvě.

Cítila jsem se na pokraji svých sil a nevěděla co dál. Byla jsem unavená, nervózní a často jsem plakávala (do polštáře, před dětmi, manželovi... no prostě všude). Tak nějak ZTRACENÁ...

Po porodu jsem se evidentně byla na dně. A přiznávám se, že deprese a smutek byli mými velkými kamarády. Nezvládala jsem sama sebe, natož své děti. K tomu všemu jsem byla plná domněnek, že mé kamarádky vše zvládají jakoby nic a jsem to pouze JÁ, kdo je tak trochu mimo. A tak jsem se styděla si s nimi o tom povídat. Neměla jsem kolem sebe žádnou ženu, se kterou bych si o tom všem mohla povídat a sdílet s ní své pocity. Tolik mi scházela... A já se tak čím dál tím víc zamotávala ve svém kruhu smutků, méněcennosti a pocitů, že nejsem dobrá máma a vlastně ani žena.

V té době se začaly objevovat zkoušky. Synovi se objevil atopický ekzém, poté přišla i alergie na bílkovinu kravského mléka. Tohle bylo opravdu těžké. Ze dne na den jsem se musela naučit připravovat jídlo bez mléka. A jak jsem zjišťovala, mléko je vlastně téměř všude 🙁 Ruku v ruce s alergií na mléko přišlo celkově i zdravější stravování a pečení kváskového chleba. Poté přišla další zkouška v podobě mononukleózy u syna a dva měsíce na to borelióza u dcery... A tady už jsem si uvědomila, že je potřeba najít příčinu, přestat se vymlouvat a začít na sobě DOOPRAVDY pracovat!!!

NASTALA ZMĚNA

Každá nepříjemná situace mne něco naučila a vedla mne tím správným směrem. Nemocnost dětí ke zdravější stravě, alergie na mléko k vysazení mléčných výrobků a pečení kváskového chleba a závažné nemoci k práci na sobě. To ale ještě nebylo vše. Začala mi chybět energie žen a jejich sdílení. A když vám něco chybí, je nejlépe s tím něco udělat. Stálo mne to spoustu odhodlání, ale napsala jsem svým kamarádkám, že chci vést ženské kruhy, jestli se nechtějí přidat.

Od té doby sdílíme jednou měsíčně své příběhy, poznatky, výzvy a radosti. Jsme si oporou a sestrami... Jsem touto ženskou energií nyní naprosto pohlcena a neuvěřitelným způsobem mne nabíjí.

Cítím, že mým posláním je pomoci ženám zvládnout své výzvy skrze nalezení svého SEBE-vědomí, ženskosti a sesterství s ostatními ženami.

 

JSEM ŽENÁM OPOROU VE FÁZI, KDY SE CÍTÍ ZTRACENY A HLEDAJÍ SE. UKAZUJI ŽENÁM, ŽE BÝT ŽENOU JE DAR A SDÍLENÍ S OSTATNÍMI ŽENAMI MÁ MAGICKOU MOC.